Drahoušku, dnes večer mě...

Žena nasadila muži parohy. Když to on zjistil, otočil kopyta.

Odborníci tvrdí, že k nám na Moravu ještě nemoc šílených krav nedorazila. To ale neviděli moji tchyni.

Víte, co by se stalo s Usámou bin Ládinem, kdyby v letadlech 11. září seděli samé tchyně a narazili do budov plných dalších tchyní?
Byl by z něj americký hrdina.

Muž za věc v ceně 10 korun zaplatí 20 korun, pokud ji potřebuje. Žena zaplatí 10 korun za blbost v cene 20 korun, kterou nepotřebuje, protože je na to sleva.

Muž po probuzení vypadá stejně, jako když si šel lehnout. Žena během noci jaksi zoškliví.

Manželky by měly být jako bankovky. Za jednu čtyřicítku bychom měli dostat dvě dvacítky.

Vrátí se manžel, jak už to bývá, o dva dny dříve ze služební cesty, rozrazí dveře do ložnice a nevěří vlastním očím. Manželka s milencem v posteli! Zařve jak na lesy: „Tak a co tu děláte!”
Jeho žena se v posteli posadí, otočí se na milence, kterému čouhala zpod deky jen hlava a klidným hlasem mu oznámí: „Vidíš to. Co já jsem ti říkala, že ten můj vůl nemá o tom ani ponětí...”

Pepa Krupica přišel v noci z hospody, nikde v bytě nerozsvěcoval světlo a potichu potmě vklouznul v ložnici k manželce do postele. Uvědomil si, že už dlouho manželku neobšťastnil, tak si to s velkou vervou odbyl a šel do koupelny. Tam strnul. Jeho žena leží ve vaně a čte knížku.
„Co-co-co tu děláš?”
„No co bych dělala, nevidíš? Koupu se.”
„A kdo to je v naší ložnici?!” zařval Pepa.
„Ty jsi zapomněl? Říkala jsem ti, že přijede moje matka.”
Pepa se vytočil, vlítl do ložnice, rozsvítil a zařval: „Proč jsi mi neřekla, že jsi to ty?!”
Tchyně na to: „Co bych ti říkala, když spolu už pět let nemluvíme...”

Potkali se dva kamarádi. Ten jeden se ptá toho druhého: „Člověče, co je s tebou? Jsi jakýsi smutný a pobledlý a celý se chvěješ.”
„Asi to tak bude!”
„Jak to?”
„Ale byl jsem na nádraží čekat manželku a ona nepřijela.”
„Chápu a ty máš strach, že se jí něco stalo.”
„Kamaráde, daleko něco horšího! Mám strach, že už je doma od předvčerejška...”

Předseda u rozvodového soudu: „Paní navrhovatelko, proč trváte na tom, aby bylo vaše manželství rozvedeno?”
„Pane předsedo, můj manžel se v posledních letech věnoval pouze holubům. Já si jich sice cením, ale on by si měl uvědomit, že to není pták, který by byl pro život všechno...”